Kdo nezná historii Guyany tak tady malý přehled.

Rum z oblasti Demerara byl destilován v dřevěném kotlíkovém destilačním zařízení na plantáži Versailles, která byla uzavřena v roce 1978, ale jejíž destilační zařízení bylo převezeno do palírny Enmore.

Ta byla uzavřena v roce 1994, takže destilační zařízení a rum byly opět převezeny a tentokrát do palírny Uitvlugt.

Tato palírna byla ale také v roce 2000 také uzavřena a destilační zařízení bylo přemístěno do palírny Diamond (dodnes v provozu), ale sud zůstal v Uitvlugtu, který je stále používán jako místo pro zrání sudů pro DDL.

Takže destilace 1994, 26 let zrání v sudu po bourbonu, celkem je 124 lahví.

Vůně:

Velmi těžká, hutná, prostě typická Guyana. Já cítím hlavně zelenou kávu a červené ovoce. Těm sekunduje připálený karamel (barvení??), mírně kořenitost a celkem pepřový konec.

Chuť:

Mandle v karamelu, spojené červeným pomerančem. Na konci vystoupí mírně vanilka. Trochu vás řízne, je hodně trpká s dlouhým dojezdem. Podle silné vůně jsem čekal větší hutnost v chuti, ale je spíše taková řídká.

Dochuť:

Silná hořkost (barvení??) a zároveň mírná sladkost. Opět tu dojíždí červený pomeranč a grep.

Hodnocení: 87/100

Celkem přemýšlím, jak je na tom. Zda je dobarvován (nejspíš ano) a to ovlivňuje tu hořkost. A sám nevím, zda mě to vlastně chutnalo, nebo už vadilo. Třeba u slona vadilo a tady nemám jasný názor. Schválně mě napište jak jste na to vy.

Vzorek koupíte zde: S.B.S: Guyana 1994 Enmore 

Díky že to čtete. Jarda z JardovoRUMoveokenko